Hlavní stránka |
Škola |
Doprava |
Táboření a kluby |
Reportáže |
Fotografie |
Témata |
Ostatní |
Rozcestník |
Ke stažení |
Sázky |
Návštěvní kniha |
Kalendář |
Kontakt |
|
Železniční trať San Salvador – Ahuachapán – San Jeronimo |
Železniční trať z hlavního města Salvádoru San Slavadoru do Texistepeque a San Jeronima na guatemalské hranici, s odbočkou do Ahuachapánu patřila do sítě 914 mm širokých Mezinárodních drah Střední Ameriky (IRCA) a byla první a jedinou mezinárodní železnicí spojující Salvádor s okolními státy. HistorieSpojení salvádorské železniční sítě a zejména metropole San Salvadoru s železniční sítí v Guatemale se stalo jednou z priorit společnosti Mezinárodní dráhy Střední Ameriky (IRCA), založené v roce 1912. Mimo želebničního spojení Guatemaly s Mexikem se v prvních létech své existence společnost soustředila na rekonstrukci a prodloužení dráhy z přístavu La Union do San Salvadoru, nicméně záhy po skončení 1. světové války započaly přípravy na prodloužení trati přes Texistepeque a Metapán do pohraniční stanice San Jeronimo a dále do Zacapy v Guatemale. Délka této hlavní větve trati měla činit 259 km (z toho v Salvádoru 155 km), nicméně protože dráha procházela relativně blízko k druhému největšímu salvádorskému městu Santa Ana, byla vyprojektována též 60 km dlouhá odbočka ze stanice Texistepeque junction do Santa Any a dále na jih do Ahuachapánu. Stavební práce se rozběhly v roce 1920 z hlavního nádraží v San Salvádoru, které v té době již sloužilo tzv. Salvádorské dráze náročným šestikilometrovým úsekem se 180° obloukem přes kaňon řeky Acelhuate pod městem do Soyapanga, kde se později k dráze připojila druhá důležitá trať IRCA v Salvádoru vedoucí z La Unionu. Ze Soyapanga železnice nejprve klesala po proudu řeky Las Cañas až k řece Lempě, podél níž si pak razila cestu do hor. Stavba dráhy ke stanici San Jeronimo s hraničním mostem do vesnice Anguiatú v nadmořské výšce 490 m včetně odbočky z Texistepeque do Ahuachapánu trvala celkem 6 let. V San Jeronimu nicméně musela železnice čekat na pokračování náročným horským terénem na guatemalské straně další tři roky. teprve v roce 1929 byl zahájen pravidelný provoz vlaků mezi San Salvádorem a Zacapou v Guatemale, odkud mohli cestující i zboží pokračovat dále buď na severovýchod do Puerto Barrios na pobřeží Atlantiku nebo na jihozápad do hlavního města Ciudad de Guatemala. Jako součást IRCA byla dráha San Salvador – Ahuachapán – San Jeronimo provozována do roku 1974 (guatemalský úsek do Zacapy přešel pod státní dráhy FEGUA již v roce 1968), kdy došlo k postátnění společnosti a vzniku státních Salvádorských drah FENADESAL (Ferrocarriles Nacionales de El Salvador). FENADESAL provozoval vlaky v Salvádoru do roku 2002, kdy došlo ke zrušení osobní i nákladní dopravy. Te se na scénu vrátila už jen epizodně a po roce 2010 se Salvádor stal státem bez železnice. V roce 2024 sice existují plány na rekonstrukci části současných a výstavbu nových tratí, jejich realizace však zůstává značně nejasná. Zdroje
Článek na dané téma si můžete přečíst rovněž na serveru Správným směrem.cz Článek ze dne 17. 2. 2024 byl naposledy upraven dne 18. 2. 2024 a zobrazen celkem 693×, naposledy dne 2. 5. 2024 v 14:45. |